Jako rodič chcete a potřebuje vidět pokroky Vašeho dítěte, to je naprosto normální. Jenže u dětí mezi 3. - 8. rokem je jejich pokrok jen těžko měřitelný.
To je možné nejdříve přibližně od 3.- 4.třídy, kdy už umí číst a psát a můžeme je vyzkoušet různými testy. Každé dítě je navíc individuální v jeho přístupu k jazyku, záleží i na tom, jak komunikuje a reaguje v českém prostředí - jestli se stydí, jak je soustředěné atd. Některé děti jsou anglickým prostředím obklopeny více (nejen na kurzu - cizí členové rodiny, poslouchání angličtiny doma, časté cestování, zahraniční návštěvy atd.) a začnou reagovat dříve, některé méně a jsou stydlivější a začnou reagovat až třeba v 6.třídě.
Za ty roky, co se angličtině a dětem věnujeme sledujeme, že ten základní proces trvá cca od 3-4 let do cca 5.ročníku, kdy většinou začíná být vidět zlom a výsledky jsou hmatatelnější a rodič je konečně může zaznamenat. Ale je to dlouhý proces, v průměru může trvat i 4-6 let.
Do té doby často děti prochází fází tichou a návazně fází, kdy rozumí základním pokynům a situacím a reagují nejprve pouze slovně a pak v kostrbatých slovních spojeních a později i kráťoučkých větách.
Přijde Vám to jako málo? Je to však velký pokrok! Děti se nebojí, mají velmi dobrou výslovnost a poslech. Mluvení je v procesu výuky jazyka vždy na posledním místě - to je i u dospělých. Nejprve se porozumí, pak reaguje a chápe a až nakonec přijde seběvědomé mluvení.
Důležité je také si uvědomit, že i když říkáme, že chodíme/naše dítě chodí na angličtinu třeba 2 roky, většinou je to jen jednou týdně a i když k tomu občas přidáme něco navíc, pořád je to na perfektní zvládnutí jazyka málo, ať už se jedná o dítě nebo dospělého. Nejsme angličtinou obklopeni 24 hodin denně a tak se i ten pokrok rozkládá. Když do toho ještě přijde pauza v podobě prázdnin nebo delší nemoci, začínáme pořád znovu a znovu.
Ale nejdůležitější u dětí je podchytit jejich zájem a trpělivost, protože jsou to někdy roky "dřiny", než se výsledek dostaví. Ale on se dostaví!
Vidíme to na dětech, které k nám chodí od malička a teď jsou už třeba v 9.ročníku.
Důležité je také na děti netlačit a nenutit je, aby něco řekly nebo přeložily, protože to pak mohou začít být nervózní, např. z toho, že zklamou rodiče, že to neví a pak se zablokují a už se z toho složitě dostává. Takže je naprosto normální, že když se jich doma na něco zeptáte, tak Vám málokdy odpoví, nechtějí, není to pro ně přirozené. Přirozené je pro ně pracovat v určitém prostředí/kontextu s lektorkou.
Děti mají veliký potenciál, mají obrovskou imitační schopnost, jsou bezprostřední a velmi akční. Což jim při osvojování angličtiny moc pomáhá, nestydí se projevit, i když to zrovna vyslovují nebo říkají špatně, ale to jsou úplně úžasné pokroky, na kterých se dá stavět.
Proto se snažíme děti dostávat do neustálého kontaktu s rodilými mluvčími, aby se pro ně angličtina stala přirozeným prostředkem komunikace a aby v tomto období, kdy je jejich "ucho" nejcitlivější a nejvnímavější načerpali angličtinu v tom nejlepším podání.
Děti od nás potřebují trpělivost a dodávání anglického prostředí. Ony se s tím pak už poperou samy a výsledky budou vidět.